Psychické procesy a sport

V zásadě lze rozlišit několik etap v životě sportovce, ve kterých dochází k postupné adaptaci na podmínky sportu.

1. Etapa – základní / 5-11let/

V tomto věku se dítě začíná zajímat o sport. První podnět vychází většinou z rodiny, později od spolužáků, ze školy. Psychická zralost však ještě nedokáže pochopit principy tréninku a proto vlastní sportování je pouze určitým typem dětské hry. Tak je také nutno přistupovat k začátku sportovní přípravy. Nevhodné navazování pohybové činnosti a z nich vznikající pohybové stereotypy mohou být v pozdějším období trvalou překážkou správného sportovního vývoje. Proto být dobrým trenérem u dětí v tomto věku je jedna z nejnáročnějších rolí.

2. Etapa – speciální /11 až 14 let/

V tomto období je prakticky možno začít s psychologickou přípravou. Přirozená pohybová aktivita je v tomto věkovém období podněcována soutěživosti, zájmem o závodění.

Smyslem psychické přípravy je probuzení sil a schopností, které mohou  být sportovci nápomocné v nepředvídaných stresových situacích na tréninku i v soutěžích. Proto je potřebné zařazovat do tréninku nové postupy, formy. Jedním z mnoha činitelů, které mohou trenérovi pomoci jsou mentální cvičení, které na jedné straně pomáhají rozvíjet osobnost sportovce, na druhé straně mohou být formou aktivního odpočinku. V něčem je téměř každé mentální cvičení miniaturním modelem soutěže. Účast na těchto cvičeních dává sportovci neocenitelnou zkušenost, uvolnění, spontánnost a dovoluje mu prožít radost z tvořivého úsilí.

Mentální cvičení je zaměřena na uvědomění si skrytých psychických fenoménů, na zvládnutí nevědomých projevů lidské psychiky.

V mentálním cvičení jsou hry zaměřeny i na pozornost a sebekontrolu. Před závodem se sportovec může dostat do zvláštní psychologické pasti. Neustále přemýšlí o soutěži. Tyto myšlenky mu nedovolují si odpočinout, soustředit se. Proto se snaží rozptýlit nebo tyto myšlenky potlačit. Dochází však k protichůdnému výsledku a myšlenky o zodpovědnosti jsou vtíravější. Psychika vyjde z kontroly a sportovec místo aby přiznal svoji porážku v boji s úzkostí a udělal tak první krok k vítězství nad ní, mrhá všechny síly na neurčitý vnitřní boj. Když se mu však podaří uvědomit si tento mechanismus a najít řešení tohoto paradoxu, potom je na dobré cestě k vítězství. Nepozornost na závodech se nedá spravit. Rozhodující závody neodpouštějí rozptýlení, proto jedním z úkolů psychické přípravy je rozvinout schopnost koncentrace, pozornosti tak, aby se sportovec dokázal soustředit na daný objekt, předmět tak dlouho, jak potřebuje.

Tyto cvičení mají jediný cíl. Pomocí zajistit závodníkovi vystavenému psychicky náročným situacím pocit duševní harmonie, vyrovnanosti, zbavit ho negativních efektivních stavů, zejména úzkosti, duševního rozladění a pocitu únavy.

3. Etapa – vrcholová / 14 – 45 /

V řadě vyspělých zemí světa jsou v současné době k provozování vrcholového sportu relativně dobré podmínky. Nové poznatky o technice a tréninkových prostředcích se rychle šíří a výsledkem je, že sportovci mají možnost využit prostředky technické, kondiční a taktické přípravy. V mezinárodním měřítku to vede k velké výkonnostní vyrovnanosti sportovní špičky, kdy málo velkých závodů má jasného favorita a na přední místa aspiruje celá řada závodníků. Vědomí vyrovnanosti, kdy závodník může být první i desátý, vytváří psychickou zátěž, která plyne z nejistoty očekávání. Mezi závodníky se stejnou potenciální možností podat vysoký výkon se zpravidla prosadí v závodě ten, který má nejlepší aktuální psychický stav a v daný okamžik je nejlépe schopen realizovat svou výkonnostní kapacitu.